Tradice skoku přes kůži vznikla roku 1766 ve Freibergu a odtud se dostala mj. i na příbramské učiliště. Nejstarší dochovaný písemný doklad zmiňující skok v Příbrami uvádí rok 1852.
Kůže (flek) byl původně kožený kus přišitý na hornickou kytli, na níž si horník při práci v dole sedal. Jako slavnostní část oděvu byla pak kůže na kytli nošena i na tzv. hornických parádách. Skokem přes kůži dokazoval nováček, že je hoden studovat hornictví nebo hutnictví na báňské akademii. Celé slavnosti předcházela pečlivá příprava nováčků – lišáků, fuksů – na vše to, co je čeká. Zejména je musel starší akademik – kantor – naučit všem hornickým písním. Odpoledne se shromáždili lišáci na společné večeři v některém z hostinců. Byli oděni do tradičních hornických kytlí a dlouhých kalhot, na hlavě měli lodičku – šachmici – a v ruce havířský kahan. Po večeři následoval pochod městem. V čele průvodu šli dva noblfuksové. Nejprve se průvod vydal k domu, kde bydlel nadlišák. To byl zpravidla starší a zkušený student. Měl na sobě černý vanfnrok, přepásaný zeleno-černou stuhou, stejně jako noblfuksové. Na hlavě měl černý baret s liščím ohonem a po boku kord. Bílé jezdecké kalhoty měl zasunuty do vysokých černých bot s ostruhami. Když průvod za zpěvu „Kde je nadlišák" dorazil k jeho bytu, zazpíval mu jeho oblíbenou píseň. Nadlišák přišel do průvodu, postavil se mezi oba noblfuksy, rozžehly se kahany a za volání „Ať žije nadlišák!" se průvod vydal na cestu od hostince k hostinci, kde se návštěvníkům dostávalo bezplatného pohoštění. Významná zastávka byla před rektorátem akademie (býv. Domov mládeže v Jiráskových sadech). Zde se zpravidla zpívala studentská hymna Gaudeamus igitur a hymna hornická Hornický stav budiž velebený. Průvod býval zakončen před sokolovnou, kde se slavnost konala.
Skok přes kůži“ z přelomu 19. a 20. století. Slavnost řídilo „slavné, vysoké a neomylné presidium“ a hlavní osobou slavnosti byl „nadlišák“ v historickém úboru.
Sál byl vyzdoben v hornických barvách. V jeho čele byl stůl – tablice presidiální –, kde zasedalo „slavné, vysoké a neomylné presidium" a starší student, oděný podobně jako nadlišák. Byl však prostovlasý, jen nadlišák a lišáci měli čapky. Za presidiálním stolem seděl nejen rektor, prorektor a děkanové s profesory, ale také pozvaní hosté (zástupci ministerstva, úřadů, dolů, škol, města atd.). Slavnost začala uvítáním přítomných a zpěvem studentské a hornické hymny. Po přípitku a slavnostních písních vstoupil do sálu nadlišák a požádal „vysoké presidium" o vstup nováčků-lišáků, přičemž ohlašoval jejich počet a národnost. Po jejich vstupu k nim „presidium" předneslo svůj nabádavý proslov ke studiu, hornickému stavu, vlasti a životu. Za lišáky odpověděl nadlišák. Představil je a povzbudil ke skoku. Hornickou kůži drželi na podiu rektor a zpravidla zástupce ministra průmyslu. Lišáci postupně se sklenicí piva vystupovali na židli a na vybídnutí nadlišáka oznamovali své jméno, národnost a heslo. Na nadlišákovo znamení „sil se" vypil nováček svůj pohár a na povel „skoč" přeskočil kůži. Pak se políbil s kmotrem (každý lišák měl svého kmotra) a byl opásán druhým flekem. Pak jeden z lišáků poděkoval a po několika závěrečných slovech "presidia" následovala zábavná část programu. Slavnost končila s ranním rozbřeskem a často pokračovala i druhého dne . . .
Upomínka na poslední akademický Skok přes kůži v Příbrami dne 24. listopadu 1945.
Tak tomu byl až do 24. listopadu 1945, kdy se v Příbrami konal poslední akademický Skok přes kůži, protože téhož roku byla Vysoká škola báňská přemístěna do Ostravy.
Proti všem očekáváním se však hornická činnost v příbramském revíru dále rozvíjela, a to zahájením těžby uranových rud. Z tohoto důvodu se v Příbrami začalo každoročně pořádat odborné sympozium Hornická Příbram ve vědě a technice. Při oslavách 750 let založení města byl v rámci tohoto sympozia uspořádán sjezd absolventů VŠB v Příbrami, kteří společně se studenty SPŠ v Příbrami dne 19. listopadu 1966 uspořádali jako vzpomínkovou slavnost znovu Skok přes kůži v Příbrami. Pravidelně se skok (správně řečeno slavnostní hornický večer) stává součástí sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice za účasti žáků Střední průmyslové školy Příbram od roku 1981. Choreografie včera prošla za několik posledních desítek let určitými změnami až se ustálila v dnešní podobě. Tak jak se měnila struktura vyučovaných oborů, měnilo se i zastoupení u jednotlivých tablic, jejichž názvy však zůstávají s ohledem na hlavní profesní zastoupení v báňském průmyslu zdejšího regionu. Nesou názvy – hornická, hutnická, úpravnická, strojnická. Hlavním organizátorem a pořadatelem jsou nadšenci, kteří se v pozdější době sdružují v Cechu příbramských horníků a hutníků.
V čele je slavný vysoký a neomylný perkmistr, který je v současnosti i hlavním představitelem Cechu. Po svém boku má dva slavné vysoké adláty, slavného písaře a slavného kantora, jehož prací je řízení zpěvu tablic a část programu, zvaný svěcení tupláku.
Tablice jsou složeny z fuksů a kmotrů tak, že každý fuks má svého kmotra. V čele každé tablice stojí slavný vysoký mistr osoba, která řídí činnost tablice a komunikuje s perkmistrem. Zodpovídá za klid, dodržení zvyklostí a za prubování tablice. Slavného a vysokého mistra vždy doprovází nosička insignijí, zvaná pedelka. Prubováním rozumíme zkoušení fuksů – lišáků – při slavnostním večeru, zda jsou odborně i lidsky připraveni ke vstupu do světa dospělých.
Pátou tablicí je tablice perkmistra – zvaná čestná. U té se večera účastní čestní hosté z řad představitelů profesního, odborného, společenského a politického života. Z hostů v závěru večera jsou navrhováni čestní skokani. Celé obsazení doplňuje tzv. pivní policie (PP) , která se stará o včasný přísun tekutin pro všechny tablice – nápoj je nazýván „kytičkou". Dále je vytvořen koutek označovaný PZ („pivní zasrání") pro ty, kteří nedodržují předepsaná pravidla večera. Tam je jako trest připraven 0,5 l slané vody a pro případ nevolnosti vědro první pomoci.
Celý ceremoniál vede a řídí slavný, vysoký a neomylný perkmistr, který určuje jednotlivé bloky programu, uděluje slovo, dává pokyn hudbě a uděluje tresty za porušení daných pravidel. Program začíná nástupem slavného, vysokého a neomylného perkmistra a jeho družiny, která se rozsadí podle předepsaného pořádku. V úvodní části je pak přečten majestát Václava II, který havířům umožňuje pořádat hornické slavnosti, pokračuje se svěcením tupláku jako hold havířskému nápoji. Poté přicházejí na řadu jednotlivé tablice, které se snaží ukázkou přesvědčit všechny přítomné o svých schopnostech a vědomostech. Při této části nezřídka dochází k ústním soubojům mezi jednotlivými slavnými vysokými mistry. Po skončení prubování je slavným, vysokým a neomylným perkmistrem zhodnocena úroveň předvedených výkonů.
Po ukončení prubování následuje soutěž tablic ve střelbě kuší ku ptáku. Soutěž spočívá v přesnosti střelby vybraného lišáka z každé tablice jedním výstřelem do terče ve tvaru tetřeva. Rozhodčími jsou pak slavní vysocí adláti, v případě nerozhodnosti určí vítěze slavný vysoký a neomylný perkmistr.
Program vrcholí povolením vykonat vlastní akt skoku přes kůži. Za zvuku další hornické písně je připraven prostor pro skokany, doplněný dřevěným soudkem a hornickým flekem – kůží. Vlastní skok pak spočívá ve výstupu lišáka na soudek – představení jména a pak má skokan možnost prezentovat se písní, básní, či heslem. Nejčastěji skokani volí možnost vtipného verše či hesla. Poté následuje vypití „kytičky" (0,3 l piva ) na EX . Jakmile skokan přeskočí přes kůži, kterou drží předem určená dvojice převážně z řad čestných hostů, je opásán svým kmotrem druhou kůží a je mu slavným písařem předán glejt o přijetí do cechu . V této části programu bývá zařazen tzv. „pivní škandál", což je pivní souboj slavných vysokých mistrů.
Závěr programu je vyhrazen čestným skokanům, kteří se nejen musí projevit heslem či písní, vypitím 0,5 l piva, ale jsou připraveni o určitý finanční obnos, který jde „dobrovolně-povinně do kasy BUBU" a slouží jako fond pro perkmistra a jeho družinu. V průběhu programu zní známé hornické písně v předem daném pořadí a končí se hornickou hymnou. Působivým odchodem všech hodnostářů s doprovodem lišáků se zapálenými kahanci je završen ceremoniál.
P I V N Í Z Á K O N
§ 1
Pivním zákonem nazývá se souhrn oněch zákonů a ceremonií hornicko-hutnických, většinou starobylých, kterých je třeba přísně dbáti k udržení pořádku a pro povzneseni nálady při "šachťáku" (hornickém resp.“lišáčkem večeru“)
§ 2
ÚČASTNÍCI ŠACHŤÁKU
1) Perkmistr
2) Adláti
3) Mistři
4) Kantor
5) Písař
6) Hosté
7) Semestři
8) Fuxové a fuxie (lišáci)
§ 3
TITULATURA
a) Perkmistrovi náleží přívlastek „Slavný,vysoký a neomylný perkmistr"
b) Adlátům - "Slavný a vysoký adlát“
c) Mistrům (předsedajícím jednotlivých tablic) „Slavný a vysoký mistr"
d) Kantorovi - "Slavný kantor"
e) Písaři - "Slavný písař"
§ 4
Účastníci šachťáků jsou podřízeni Perkmistrovi.
§ 5
a) Perkmistrovi přísluší především vedení šachťáku podle zákona pivního. Perkmistr je podřízen pouze pivnímu zákonu a při šachťáku má neomezenou moc. Nedostatek masti neomezuje jeho práva. Zahajuje a končí v určenou dobu bornicko-hutnický večer a bdí nad škandály pivními.
b) Rozkazy adlátů, mistrů a členů perkmistrovské tablice, pokud se tyto nepříčí rozkazům perkmistra, musí být též náležitě respektovány.
§ 6
Hosté mají při tablici práva Semestrů, nebo Mistrů dle rozhodnutí Perkmistra.
§ 7
Semestři jsou oni členové tablice, kteří podrobivše se starému obřadu "skoku přes kůži" byli přijati jako plnoprávní členové tablice.
§ 8
Fuxové a fuxie (lišáci) jsou dosud neodskákavší účastníci šachťáku. Po "skoku" jsou přeřazeni mezi Semestry. Musí respektovati všechny funkcionáře šachťáku, včetně Semestrů a počínati si vůči nim uctivě.
PIVNÍ ČEST
§ 9
Ve stavu pivní cti neboli pivní zachovalosti nalézá se člen tablice, když má všechny vlastnosti plnoprávného člena tablice a dostatek masti.
§ 10
Z pivní cti vyplývají všechny práva při tablici.
§ 11
Pivní čest ztrácí se posláním do pivního zasrání (P.Z.- §39)
§ 12
Stoly při šachťáku jsou rozestavěny do podoby podkovy. Čelná tablice jest „tablice perkmistrovská“ v jejím středu jest místo pro Perkmistra. Postranní tablice jsou mistrovské a nazývají se dle předsedajícího mistra. Vzadu na pravé straně v rohu stoji osamoceně hamižný stůl P.Z.
§ 13
Šach'ták zahajuje Perkmistr slovy: „Silentium !“
„Jmenuji svými funkcionáři ...............................“
Požádá jmenovitě čestné hosty, aby zasedli k jeho tablici.
„Zahajuji dnešní šachťák carminou Gaudeamus iqitur. Kantor incipiat carmen“
ŠACHŤÁCKÉ ZÁKONY
KOMANDO
§ 14
Pouze Perkmistr má právo kdykoliv nařídit silentium, které co nejpřísněji zachováno býti musí.
Mimo Perkmistra může silentium. naříditi také ten, jenž byl jmenován funkcionářem šachťáku.
§ 15
Perkmistr má přísným používáním všech prostředků, které má po ruce, potlačiti každé jednání, které by bylo na úkor všeobecnému veselí. Přesto však může dle svého uznání přehlédnouti malé přestupky, pokud mohou tyto přispěti ku všeobecnému veselí.
§ 16
Každý rozkaz, který Perkmistr vydá, musí být bezpodmínečně vyplněn.
SLOVO
§ 17
Chce-li někdo něco veřejně pronésti, žádá o slovo Perkmistra prostřednictvím Mistra své tablice. Tento pak k Perkmistrovi „Rogo verbum". Perkmistr: "silentium, habeas". Mistr - "Slavný, vysoký a neomylný Perkmistře, prosím o slovo pro..., člena mé tablice". Perkmistr dává najevo souhlas slovy : "Habeas", nesouhlas: "Non habeas".
§ 18
Funkcionáři a členové tablice perkmistrovské žádají o slovo přímo Perkmistra.
TEMPUS
§ 19
Při šachťáku se čas počítá na pivní minuty.
5 pivních minut = 3 časovým minutám.
Přesnou délku pivní minuty zná a určuje pouze Perkmistr.
§ 20
Bez zvláštního dovoleni, které smí udělit pouze Perkmistr, nesmí žádný účastník šachťáku opustiti své místo.
§ 21
Nařídí-li Perkmistr všeobecný tempus, pak po tuto dobu je veškeré jednáni přerušeno.
SILENTIUM
§ 22
Silentium se zachovává :
a) kdykoliv to nařídí Perkmistr
b) při všech ceremoniích
c) při všech zpěvech
§ 23
Nařízení silentium se vztahuje vždy na předsevzatý akt.
ZPĚV
§ 24
Všeobecný zpěv může být nařízen pouze od Perkmistra, který vyzve kantora, aby začal, slovy: „Kantor incipiat carmen“.
§ 25
Kantor má dozor nad zpěvem, dohlíží na to, aby členové tablice plnili následující paragraf, pro přestupek tohoto má právo síliti členy všech tabIic, vyjma funkcionáře. Proti trestu Kantorem udělenému, není odvoláni. Při znění carmine Kantor stoji.
§ 26
Každý je povinen při všech písních zpívati dle svých sil. Kdo zpívati nemůže, musí to hlásiti před šachťákem Perkmistrovi prostřednictvím Kantora.
SÍLENÍ SE
§ 27
Mastí dle zákona pivního jest, přísně vzato, pouze pivo. Se svolením Perkmistra a po udání vážných důvodů může se sese také sílit vínem.
Pro pivo: 1 celůvka = 1/2 l plus kytička
pro víno: 1 celůvka = 2 dcl
PIVNÍ IMPOTENCE
§ 28
Aby nebyl nikdo nucen síliti se nad své sily, a uzná-li Perkmistr důvody, proč se zdržovati sílení, pak je dotyčný prohlášen za pivně impotentního.
§ 29
Pivně impotentní jsou mimo zákon; prohřeší-li se ale proti pivnímu zákonu zvlášť zavrženíhodným zpúsobem, sílí se z trestu dvojnásobným množstvím svého nápoje.
NAŘÍZENÉ SÍLENÍ
§ 30
Prohřeší-li se někdo proti pivnímu zákonu, či jakkoliv jinak, má Perkmistr právo naříditi mu sílení. (Naříditi sílení u své tablice mohou i mistři).
§ 31
Nařízené sílení musí ihned bez odmluvy stoupati a síliti se.
DIAMANT (TUPLÁK)
§ 32
Diamant je posvátná pivní nádoba, čítající nejméně 2 celůvky, nesmí obsahovati jinou látku, než mast.
§ 33
Posvětiti tuplák ukládá Perkmistr Kantorovi.
§ 34
Před svěcením tupláku nesmí být z diamantu upito. Po svěceni pije první světitel, předá jej Perkmistrovi, který jej pak dá kolovat. Před připitím každý pronese „Zdař Bůh“. Teprve po vysvěcení tupláku může perkmistr povoliti všem členům tablic sílení se mastí.
PIVNÍ UTKÁNÍ
§ 35
Pivní utkání je sílení se o závod. Cítí-li se někdo dotčen ze své pivní cti, může vyzvati
protivníka na pivní utkáni, nebo-li "Pivní škandál“, čímž si zjedná dostatečná zadostiučinění.
§ 36
Vyzývati k Pivnímu škandálu je zapovězeno lišákům.
§ 37
Pivní škandál řídí na pokyn perkmistra určený funkcionář.
§ 38
Za vítěze vyhlásí perkmistr zpravidla toho, kdo první vypije.
PIVNÍ ZASRÁNÍ (P.Z.)
§ 39
P.Z. znamená odejmutí pivní cti a všech práv s ní spojených.
§40
Do P.Z. posílá Perkmistr toho účastníka šachťáku:
1) kdo nešetrně mrhá mastí.
2) kdo zneuctí diamant.
3) kdo dle pivního svědomí klamně vypovídá.
4) kdo se vzpírá nařízení funkcionářů.
5) při jakémkoli jiném závažném provinění.
§ 41
Nápojem v P.Z. je celůvka vlažné vody, zpravidla mírně osolená.
§ 42
Z P.Z. může být potrestaný osvobozen na žádost mistra, který ohlásí Perkmistrovi, že řádně odpil.