Každá škola, má své tradice, které jsou pro ni ikonické. Mezi jednu z tradic naší průmyslovky jistě patří hokejové utkání mezi našimi učiteli a výběrem žáků 4. ročníků, které se odehrává v období ukončení prvního pololetí.

Tato tradice je zcela unikátní a naše škola ji udržuje již třetí dekádu. Každoroční snaha je čím dál těžší, protože nikdo z učitelů nemládne, tak je občas větší napětí, než výsledek utkání, to jestli se nám podaří najít poztrácené kusy výstroje, tupé brusle, hokejky z dob Gretzkyho, vzpomeneme si, jak se to vše obléká, vzájemně si s tím pomůžeme a začínáme se modlit, abychom alespoň něco z naší někdejší formy zužitkovali na ledě proti studentům, kterým je každý rok 19 let.

Celá tato peripetie, která skýtá i zajištění ledové plochy, komentář, ozvučení a celou organizaci, však vždy stojí za pohled na to, když se učitelé ze všech zbylých sil snaží předvést sledovatelný výkon a žáci se snaží vrátit svým sokům veškeré strasti z předchozích 3,5 roku studia.

Stejně tomu bylo i v letošním roce, kdy se ve čtvrtek 2. 2. celá škola vydala na městský zimní stadion, kde se v již předprázdninovém módu odehrálo tradiční utkání. Vedení se již ve druhé minutě ujali žáci, kteří na ledě vítězili své souboje rychlostí a dravostí. Přihrávka střídala střelu, střela zase skvělý brankářský zákrok a o napínavé a občas i zábavné momenty nebyla nouze.

Malá teoretická odbočka: V naší škole se snažíme o mezioborové a mezipředmětové vztahy během výuky. Nikoho z nás však asi nenapadlo, že i hokejové utkání, které by se dalo zařadit do kvalifikace katedry tělesné výchovy, může být propojeno s učivem Českého jazyka. Zkusme si však připomenout bajku o zajícovi a želvě: Mladý, rychlý a sebejistý zajíc vyzve na závod pomalou a rozvážnou želvu, která se však ničím nenechá rozptýlit a věří ve své zkušenosti. Zajíc je mladší, hubenější, má lepší akceleraci, už od startu v závodu jasně vede, ale nechá se rozptýlit všemi okolními vlivy. Želva je pomalejší, má na sobě těžké brnění, nepohybuje se úplně ladně, ale jde si za svým cílem, až nakonec díky své vytrvalosti zvítězí.

Bylo tedy na čase převést příběh zajíce a želvy na led, což se povedlo. I díky obdivuhodnému výkonu profesora Romana Váchy, který se blýsknul 4 vstřelenými góly (navíc všechny do branky soupeře) se podařilo učitelům obhájit loňské vítězství v poměru 8:6.

Všem zúčastněným hráčům, trenérům, rozhodčím a divákům patří velké díky za předvedený výkon a krásnou sportovní atmosféru. Budeme doufat, že se tuto tradici podaří na naší škole udržet i další roky a že všichni aktéři opět najdou chuť, čas a všechny potřebné náležitosti a že se příští rok opět sejdeme na zimáku. A kdo ví, třeba rok 2024 přinese bajku, kdy si žáci pohrají s učiteli jako kočka s myší.

Mgr. Filip Troch