Jsme velice rádi, že i přes veškeré překážky a neočekávané situace, které nás všechny v poslední době potkaly, se nám podařilo na přelomu měsíce května a června uspořádat vodácký kurz naší Vyšší odborné školy. Studenti oboru Sportovní management tak tématicky zakončili své letošní studium v přátelské a sportovně-rekreačně laděné atmosféře.

Studenti získali znalosti z oblasti přípravy a realizace kurzů a volnočasových aktivit, zdokonalili se ve stavění stanů, táboření, přípravy a využití vhodného vybavení a hlavně v ovládání dopravního prostředku: kanoe – Vydra. Poznámka autora: „Někteří studenti se zdokonalili hlavně v činnosti vylévání kanoe a sušení svých svršků.“

Předpověď počasí nebyla pro náš kurz příliš příznivá, což nás samozřejmě nemohlo odradit, protože jak říká klasik: „Není špatného počasí, pouze špatného vybavení.“ Vyrazili jsme tedy vlakem směr Vyšší Brod, kde jsme po krátkém obědě vyfasovali vybavení, představili si prostředí ve kterém se nacházíme, vyslechli instruktáž o ovládání a vylévání lodi, záchraně osob a vybavení a jiných důležitých pravidlech vodní turistiky. Kvůli studenému květnu byla voda naomak velice studená, což zvýšilo motivaci studentů, zůstat v bezpečí svého plavidla.

Skupina 14 studentů a 3 instruktorů tedy vyrazila po proudu směr Herbertov a Rožmberk. Druhý den po snídani jsme absolvovali jako první v této sezoně prohlídku hradu Rožmberk a poté jsme se vydali směr Český Krumlov. Po utáboření a shlédnutí poslední třetiny hokejového utkání Českého národního týmu jsme se vydali na prohlídku centra jednoho z nejkrásnějších měst v ČR. Další den jsme si mohli město Český Krumlov prohlédnout i při jeho proplouvání. Po několika jezech, kdy většina posádek důkladně umyla své lodi zvenku i zevnitř (čistota půl zdraví) jsme si prohlédli zámek, nádvoří a zahrady krumlovského komplexu. Samozřejmostí byla i návštěva jediného otočného hlediště, které se nachází právě v zahradách krumlovského zámku. Odpoledne jsme pak dopluli do Zlaté Koruny, kde jsme volný čas využili ke sportovním aktivitám a ke koupeli ve Vltavě, která se nám zdála být už teplejší.

Další den ráno jsme vyplouvali na poslední štaci do Boršova nad Vltavou. Tento úsek je malebný svou přírodou a také zříceninou hradu Dívčí kámen, kterou většina účastníků také navštívila. Zhodnotili jsme kurz, vrátili vybavení a nastoupili na vlak směrem k domovu.

Několik poznámek k celému kurzu:

• Od druhého dne jsme měli krásné slunečné počasí, které si nikdo z nás už skoro ani nepamatoval.
• Na čtyřdenním kurzu se nám podařilo oslavit narozeniny 3 studentů z celkových 14 zúčastněných.
• Některé posádky se cvakly a vylévaly mnohokrát častěji než jiné.
• Naši studenti na výbornou zvládli ovládání lodi a manipulaci s vybavením.
• Ani jednou nenastal problém při přípravě a úklidu tábořiště a večerního ohně.
• Celý kurz se obešel bez zranění a větší újmy.

Ale hlavně:

• I díky diskomfortu a nočním teplotám, které se pohybovaly kolem 5 stupňů Celsia se naši studenti dokázali řídit heslem, že: „Nejmocnější je ten, kdo překoná sám sebe,“ za což jsme rádi.
• Vzhledem k tomu, že za celou dobu plavby jsme potkali pouze další tři skupiny vodáků, jsme mohli opět zažít vodáctví v jeho krásné hrubé podobě, kdy jsme v kempech byli většinu času sami, nikdo nás nerušil a my jsme si mohli užívat krásy okolní přírody, rozmanitost a sílu Vltavy a pokusit se s těmito velikány žít v symbióze. Neradi věštíme budoucnost, ale takto prázdnou Vltavu už asi zase dlouho nikdo nezažije.

Chtěli bychom tímto poděkovat všem studentům za to, jak zvládli celý kurz a za nadšení, dovednosti a příjemnou atmosféru, kterou nás provázeli celou dobu. Doufáme, že tyto své vlastnosti předvedou i u blížících se absolutorií, kterými tak definitivně ukončí své studentské působení u nás. V neposlední řadě chceme také poděkovat instruktorům, jmenovitě: Vladimíru Karlovi, Romanu Váchovi a Filipu Trochovi, za to že věnovali čas a energii přípravě a realizaci kurzu.

Budeme si tak přát, aby nám okolnosti dovolili uspořádat i další plánované kurzy a akce, abychom s sebou mohli příště zase vzít studenty, kteří se nebojí pomoci jeden druhému, postarat se o sebe i o celou skupinu a my víme, že se o ně můžeme opřít a nemusíme se za ně stydět.

Tak třeba nám to vyjde už v příštím školním roce, kdy opět otevíráme náš obor Sportovní management, na kterém se dá přesně tohle všechno a ještě mnohem víc zažít.

FOTOGALERIE:

1 2 ... 10 ►

FT