Letos nás vítr zavál trochu více na sever, protože jsme se zřejmě jako první střední škola v republice rozhodli podniknout výpravu do Kanady.Na rozdíl od třech předchozích dubnových zájezdů do USA se desetičlenná skupina vydala do Kanady raději až v květnu, aby se vyhnula extrémním teplotním výkyvům v průběhu dne. Sázka na květen vyšla, teploty přesahovaly dvacítku a slunce pražilo natolik, že si dokonce někteří z nás druhý den při plavbě na Torontské ostrovy vyndali opalovací krémy.Z tohoto místa se nám naskytl ikonický výhled na torontské panorama s mrakodrapy. Torontské ostrovy jsou pro místní i turisty oázou klidu, místem pro pikniky a můžete relaxovat na jedné z pláží, včetně jedné nuda pláže a vykoupat se v průzračném jezeru Ontario.Za hlavní symbol Toronta je považována CN Tower, vedle které všechny okolní mrakodrapy vypadají jako nízké stavby.  Rychlovýtahem jsme tuto do roku 2010 nejvyšší volně stojící stavbu světa hravě pokořili za necelou minutu a byli odměněni spektakulárním výhledem.Hokejoví fanoušci si nemohli nechat ujít jedinečnou možnost navštívit Hokejovou síň slávy, Mekku hokejových fanatiků. Viděli jsme, že zde má Hašek své čestné místo. U Jágra se stále čeká až skončí svou bohatou kariéru a třeba za nějakých dvacet let bude mít tento borec své místo nejen v předsálí, jak je tomu v současné době.Bývalý vynikající obránce Tim Hortons se dokonce velkolepě prosadil v podnikání a svým řetězcem rychlého občerstvení, který nabízí zejména vynikající kávu a lahodné koblihy, válcuje Starbucks. Jak jsme zjistili, tak kanadská kuchyně je ale víc než jen tenhle úspěšný fast food a tradiční javorový sirup. V provincii Quebec jsme si oblíbili poutine, což jsou hranolky s tvarohovým sýrem polité omáčkou brown gravy. Za skvělým jídlem jsme rádi chodili do hipsterké čtvrti Kensington Market, kde si opravdoví gurmáni přišli na své a mohli si pochutnat na jakékoli světové kuchyni za příznivé ceny.Po dobrém i méně dobrém jídle bylo třeba energii někde spálit a i když jsme využívali v maximální míře veřejnou dopravu, denně jsme ušli v průměru úctyhodných 13 km. Kolegové tělocvikáři by z nás určitě měli radost.

Milovníci přírody si přišli na své při celodenním výletu s průvodcem na slavné Niagarské vodopády. Poznali jsme doslova na vlastní kůži jakou sílu má mocná řeka Niagara a při plavbě pod vodopády nám pláštěnky byly pramálo platné. Ze zvířat jsme mohli pozorovat krotké mývaly při výstupu na Mount Royal, což je kopec vulkanického původu tyčící se nad Montrealem, podle kterého se město jmenuje. Kdo nenatrefil na mývala, tak šel najisto do vyhlášeného akvária v Torontu, kde plují obří rejnoci a žraloci v proskleném tunelu přímo nad hlavami návštěvníků. Národní zvíře Kanady bobr se nám neukázal, tak jsme si ho vyhledali sami a patřičně si na něm pochutnali, tedy přesněji řečeno na jeho ocasu, což jsou vlastně smažené koblížky, ale jsou vymodelovány do tvaru bobřího ocasu, na který vám nandají všechno možné od  nutely, skořice, sušenek až po různé druhy ovoce a vy máte pocit, že jste se právě setkali s kanadským národním symbolem osobně.

Umělecky založení studenti navštívili četná muzea jak v Torontu tak i Montrealu, z nichž vyniká Královské ontarijské muzeum, které bylo dříve součástí torontské univerzity a dnes jde o největší kanadské muzeum historie, přírodních věd a umění. Jistě zajímavé byly i prohlídky dvou katedrál Notre-Dame v Montrealu a Ottawě, které se na první pohled zdály být v poněkud lepším stavu než je aktuálně jejich sestra v Paříži. Velmi impozantně působil i komplex budov parlamentu na kopci nazvaném Parliament Hill, kde byla původně vojenská základna. Nejeden z nás nabyl dojmu, že se jedná vlastně o Pražský hrad a slavný Big Ben v jednom.

Velice oceňuji maximální míru samostatnosti, spontánní jednání a bezproblémovou komunikaci všech zúčastněných studentů a věřím, že si každý z nich přišel na své a z výše uvedeného zájezdu si odnesl spoustu zážitků a cenných poznatků.

Mgr. Tomáš Sláma

[Best_Wordpress_Gallery id=“61″ gal_title=“19-06-10-Kanada“]